Jde nedostatek motivace žáků na vrub učitele? Jak může škola ovlivnit motivaci žáků? Na kterou složku motivace dítěte můžeme působit? Proč tak velkou pozornost věnujeme vnější motivaci? Co budeme ochotni žákům nabízet za kvalitní (a někdy i samozřejmé) výsledky? Čím je budeme „uplácet“? Co ještě ocení dítě v rozvinutém pubertálním období? Nezanedbáváme přitom vnitřní motivaci dětí? Jakým způsobem můžeme podpořit děti se samy chtěly vzdělávat a chovat podle společenských pravidel? Jak k tomu přispívají učitelé a jak rodiče? Může škola pomoci v motivaci žáka, když je pohled rodiče na školský systém negativní a netající se dehonestujícími komentáři (i před dětmi)? Co může škola udělat, je-li kolize se školským systémem nastavena již v rodinném prostředí? Není třeba zájem o učitelské povolání (mezi deváťáky ZŠ) limitován pohledem na společenské postavení učitele? Je v jejich pohledu učitel hoden úcty, nebo je to „lúzr“, který navíc nemá. Jak učitele vnímá společnost? Jak učitele zobrazuje současná televizní a filmová tvorba? Kam se vytratil z tohoto pohledu prvorepublikový nadhled? Umíme ještě překrýt svůj vlastní školní neúspěch a mindrák? Máme motivaci hledat, co pozitivního nám škola dala? A jakou motivaci má stát při podpoře učitele?
zpět